Jako pokaždé ke konci týdne
otvírám knihu jihu
a do stránek strání
tužkou, ještě po staru,
pod šlápotu v poli
dopisuji legendu;
to abys nezapomněl,
kde hledat
obelisk paměťových stop.
Dětství zkamenělo.
Jako pokaždé ke konci týdne
otvírám knihu jihu
a do stránek strání
tužkou, ještě po staru,
pod šlápotu v poli
dopisuji legendu;
to abys nezapomněl,
kde hledat
obelisk paměťových stop.
Dětství zkamenělo.