Komentáře: Vyčlenění ze společnosti

Od: Anonym

Anonym — Tue, 23 Nov 2021 00:39:27 +0000

Od: Petr

Petr — Sat, 30 Jan 2010 21:38:43 +0000

Myslím,
že byste měla nakladatelství Portál udat…

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Sat, 30 Jan 2010 20:35:40 +0000

V tomhle případě asi o upozaďování nejde,
protože katalog se obecně buď čte podle témat (takže pak je jedno, kde je v něm co umístěno), nebo se jím listuje od A do Z – a pak je ale právě to A a Z na ráně víc než třeba D či M.

Ale poselství článku, že za oponou mediálně hezkého obrazu ještě často zůstávají staré zvyky, je tím narušeno jen napůl. Chtělo by to jen zvolit jiný příklad.

Mne třeba obvykle zaráží přístup různých materiálů, natočených o postižených lidech. Takové jakési dryáčnictví, snaha přilákat diváky tím, že zdůrazním cizí neštěstí. Připadá mi často, že postižení jsou v médiích ukazovány pořád trochu jako atrakce, jako kdysi byli u středověkých šlechtických a královských dvorů kabinety zrůd, ve kterých byli postižení živeni a předváděni pro citové rozjitření obecenstva.

Přijde mi třeba divné, když v TV je pořad, jehož proklamovaným cílem je pomoc postiženým – ale přitom kdyby TV dala ten čas na reklamu a pak ty peníze předala na charitu, dostali by postižení mnohonásobně víc, než lze vybrat od lidí.

Od: babza

babza — Sat, 30 Jan 2010 18:47:26 +0000

Dost nechápu
příspěvek pumpescua…Nechtěla jsem svým příspěvkem vzbudit zdání, že není co napravovat, a že je vše v pořádku. Ještě vůbec ne. Všichni ti, co byli vyčleňováni ze společnosti a nelze přehlížet, že ještě mnohdy jsou, musí za své postavení stále bojovat nebo za ně musí bojovat rodiče. Jen jsem chtěla Kateřinu ujistit, že se věci přece jen daly do pohybu a názory společnosti se mění. Jak by ale dopadli, kdyby ve svém úsilí o zrovnoprávnění ustali, to nechci ani dohadovat.
Bohužel mám dojem, že právě v dnešní době se stávají opět skupinou (mluvím zejména o zdrav. postižených), na kterou mnohdy nezbude. Přitom měli by mít pochopení všichni. Nikdo neví, co třeba jejich děti čeká po obyčejné bouračce v autě.

Od: pumpescu

pumpescu — Sat, 30 Jan 2010 17:44:28 +0000

uf, jestli je to chyták, tak hlásim že sem se chytil
nechal sem se nalákat na slibovaný odhalení podvodu planetárního rozměru a nakonec je z toho akorát podvod na mě jako čtenáři

Od: babza

babza — Sat, 30 Jan 2010 15:36:06 +0000

Milá Kateřino,
dnešek a minulost – to je „nebe a dudy“. Věřte, že se hodně zlepšilo a jde to podle mého názoru dost rychle, i když se to mnohým nezdá.
Pamatuji dobu, kdy film natočený o postiženém dítěti, které poprvé zvládá schody, nesměl jít do kina ani televize a mohl být promítán jen soukromě v zájmových organizacích, kdy mentálně postižení nebyli ani součástí tehdejšího Sdružení zdravotně postižených, ale až koncem osmdesátých let si museli vybudovat vlastní organizaci, kdy mentálně postižení nedostávali ani své průkazy totožnosti a kdy ještě počátkem devadesátých let se vzbouřili rodiče školky, kde měla být zřízena jedna „zvláštní“ třída.
Děti se dávaly do ústavů, a když jste si je nechali doma, měl jeden z rodičů akorát tak právo na úlevu na dani ze mzdy, a to ještě s podmínkou kontroly jednou za dva roky, a to i u nevratných postižení. (Později se od této kontroly upustilo.)
Věřte, že dnes je největší starost, aby to, co se vydobylo, zůstalo zachováno, což není tak jisté.

Od: jofa

jofa — Sat, 30 Jan 2010 14:44:24 +0000

na kterem miste
jsou knihy o paranoidni psychoze?